Pasterizace byla vynalezena, již v 19 století. Jejím průkopníkem byl Francouzský vědec, který měl pro námořníky zajistit naprosto jedinou věc. A tou je zastavit kyselost neboli octění vína. Tak si to přálo vojenské loďstvo. Není divu, byli dlouho na moři a jedinou radosti ve volnu bylo pití vína. A jak víme víno pijí obyvatelé Francie i s jídle. Tento, šikovný vědec vynalezl pasteritrizátory. Je to zařízení, kdy je možné zakonzervovat tekutinu, aniž by ztratila své tělu prospěšné látky. Pasteryzátory se nejčastěji používají k pasterizaci mléka, sýrů a další mléčných výrobků a nejen těch, Tady je velice důležitá teplota při zpracování. Pasteryzatory nepoškodí ani nezničí, zdravé bakterie minerály a vitamíny co jsou obsaženy v mléce. Veškerá důležité mléčné bakterie zůstávají nepoškozené, ale zároveň se delším uskladněním netvoří negativní viry, bakterie životu a zdraví nebezpečné.

I milovníci chmelového moku

Milovníci piva jistě ví, že i jejich zlatě tekutý mok prochází pastery. Ano jsou již i piva co nejsou pasterizovány, ale jen v malém množství. Nebojte se pivaři. Každý tekutý mok je jedinečně ošetřen. Pastery jsou naprosto a bezpečné k potravinám, tekutinám ohleduplné. Každá tekutina, která projde pastery je jinak a na jinými teplotami, časovými intervaly ošetřena. Dáme příklad. Pivo uskladňováno v sudech prochází jinou pasterizací jak pivo, co má být stáčeno do lahví nebo plechových nádobách. Stručně řečeno je to velice praktická věc nejen pro velké zpracovatele, mléka mléčných výrobků. Tak i pro rodiny.