Pece na pizzu jsou velice oblíbené vybavení všech profesionálních pizzerií. Některé mají jenom jednu a některé, které mají větší prostory pro hosty jejich restaurace jich mají více.
V čem ale spočívá kouzlo pece na pizzu a proč jsou tak oblíbené?
Pro pochopení jejich podstaty se nejprve musíme podívat na jejich hlavní výrobní produkt. Tím je bezpochyby pizza. V dávných dobách kdy se zrodila tato pochoutka (tedy placka těsta potřená smetanou a nebo omáčkou z loupaných rajčat, naskládanými ingrediencemi dle chuti a posypaná sýrem, nejčastěji mozzarellou) se používali k její přípravě speciální pece s obloukovým vstupem a ohništěm na pravé či levé straně. Tyto pece prohřívali pizzu zboku a nebo vyhřívali pouze kámen pod pizzou uchovávali teplo po celé výduti pece. Pizza se jednoduše vložila do této pece několik centimetrů od ohně a nechala se péct. Taková pec na pizzu ale přestávala stačit hamižným majitelům restaurací, kteří měli čím dál tím více zákazníků. Musíme totiž vzít v potaz, že oheň byl pouze na jedné straně pece a tak bylo nutné neustále pizzu hlídat a otáčet aby byla propečená ze všech stran.
Byl tedy zrozen vynález moderní pece na pizzu, který s jemnými modifikacemi přetrval až do dnes.
Pec na pizzu jak ji známe dnes je jenom úzká štěrbina se spoustou prostoru na uspořádání mnohdy až 8 placek pizzy. Úzká je hlavně proto, aby co nejrychleji propekla pizzu z obou stran a hlavně za co možná nejkratší čas. Tím se uspokojila poptávka zákazníků a kuchař má mnohem více času na přípravu dalších. Pece ale nebyly vždy elektrické. Původně se používali pece vytápěné ohněm. Ohniště bylo pod nimi. Úzká štěrbina pro přípravu pizzy však byla zachována a teplovody zajišťovali jak prohřátí spodní kameninové desky pece, tak prohřátí i té horní. Později se začali využívat modernější zdroje, např. plyn a nebo (a takové známe dnes) elektřina. Dále se pece zvětšovali a zlepšovala se jejich technologie udržování stálé teploty a podobně. Takže si můžeme vychutnat tu svoji oblíbenou pizzu klidně každý den.
